Redakce | Úterý, 20. únor 2018 |
Alfou a omegou dnešního stavebnictví jsou úspory energií. Platí to i pro moderní dřevostavby, u nichž je kromě kvalitního zateplení důležitá také volba vhodného topného systému. Vybírat lze z mnoha možností, které od sebe většinou odlišíme výkonem a návratností investice. Z hlediska uživatele je však podstatný také komfort při jeho obsluze.
Možná si na úvod řeknete, že řešit v kvalitně projektované dřevostavbě zdroj tepla není problém. Částečně máte pravdu, nízkoenergetickým i pasivním dřevostavbám hodně pomáhají solární zisky, a tak lze topný systém brát jako provozní „doplněk". Jenže vyberte si, když se to kolem hemží tolika nabídkami. Rozhodovat bychom se měli především podle energetické náročnosti stavby. Máme-li úspornou dřevostavbu, pak nebude nutné instalovat topný systém o velkém výkonu. Stačí malá krbová kamínka a dnes velmi vyhledávané podlahové topení. V energeticky úsporném domě je vhodné instalovat i elektrické vytápění doplněné například o solární kolektory pro ohřev teplé vody. Pokud stavba nemá optimálně řešenou energetickou náročnost, bude dražší jak samotný topný systém, tak jeho provoz, proto musíme důkladně zvažovat všechna pro a proti.
Krby a kamna v dřevostavbě
Pro dřevostavbu se jeví jako přirozená volba vytápění dřevem v krbu či kamnech. Pro mnohé je to ideál spojený s vnímáním ohně, k němuž se přikloní spíše z citových důvodů. Rozhodnout se ve prospěch tohoto řešení můžeme i čistě racionálně. Dřevo je stabilní palivo z hlediska ceny i dostupnosti a navíc patří mezi obnovitelné zdroje. Odvětví krbů i kamen jde stále kupředu, a tak můžeme vybírat z moderních technických řešení. Na trhu najdeme například akumulační krby, které vytápějí úsporné dřevostavby na mírný a rovnoměrný výkon. Nejčastějšími variantami topných systémů s krby či kamny bývá teplovzdušné a teplovodní vytápění. Z hlediska druhu paliva je nejvhodnější topit směsí polínek z měkkého a tvrdého dřeva, jako je třeba borovice a dub.
Kotle na tuhá paliva pro dřevostavbu
Také v těchto zařízeních lze spalovat dřevo, a to nejen ve formě polínek, ale i dřevěných briket či pelet. Stále oblíbené jsou také kotle na uhlí a nově se objevují kotle na biomasu. Výběr je tedy velký. Ať už zvolíme kotel na jakékoli tuhé palivo, vždy získáme tepelný zdroj o vysokém výkonu. Účinnost jednotlivých typů se pohybuje v rozmezí 80 až 90 procent. Tisíce domácností si díky dotacím v nedávné době nový kotel pořídily a budou je následovat další. Stále se totiž zpřísňují normy na ekologický provoz kotlů. Ty moderní v domě zabírají méně místa a umožňují kombinované spalování více druhů paliv. A to nejen tuhých, ale například i topných olejů.
Zajímáte se o topení v dřevostavbě? Pak čtěte více:
Jaká kamna do nízkoenergetické a pasivní dřevostavby?
Vytápění dřevostavby: V čem se liší krb a krbová kamna?
Elektřina jako klasický topný systém v dřevostavbě
Elektrické vytápění patří mezi klasické topné systémy. Nelze si však představovat kdysi populární přímotopy a elektrokotle, které se daly levně pořídit, avšak draze provozovat. Dnes jsou na trhu sofistikované systémy s regulací vytápění podle skutečných potřeb uživatele. Elektřina se často používá pro podlahové vytápění v podobě topných rohoží, dále to mohou být nejrůznější druhy sálavých panelů s možností připevnění na stěny i stropy či moderní verze přímotopů. Obecně platí, že z hlediska provozních nákladů elektřina je, a pravděpodobně i bude, jedním z nejnákladnějších zdrojů tepla. Velmi však záleží na tom, v jakém domě bude využita. Ekonomicky se může vyplatit jako hlavní vytápění energeticky úsporných dřevostaveb nebo v kombinaci s dalším zdrojem typu krbu nebo tepelného čerpadla.
Zemní plyn pro konzervativního stavebníka dřevostavby
Ten je podobně jako elektřina tradičním zdrojem tepla pro vytápění. Navzdory stále rostoucím cenám zůstává přitažlivý pro konzervativněji uvažující stavebníky. Ti si dnes mohou vybírat kondenzační plynové kotle s vysokou, téměř stoprocentní účinností spalování. Přes tuto atraktivní vlastnost však v současném světě topných systémů mají velkou konkurenci především v systémech využívajících obnovitelné zdroje energie. Plyn v očích mnoha stavebníků symbolizuje závislost na dodávkách ze zahraničí, což je v konkurenci sluneční energie, biomasy či tepelných čerpadel možná nevýhoda.
Tepelné čerpadlo a energeticky úsporná dřevostavba
Pro energeticky úsporné dřevostavby může být tepelné čerpadlo dobrou volbou. Jde o alternativní topný systém, který je založen na stlačování a přeměnách skupenství oběhové látky. Tepelné čerpadlo proto dokáže získávat teplo i ze zdrojů, jako je venkovní vzduch, země nebo voda, které nemají vysokou teplotu. Zároveň však patří mezi systémy s nejvyššími pořizovacími náklady a nejistou návratností. Největší účinnost má tepelné čerpadlo v nízkoteplotní soustavě vedené do podlahového topení. Nejúčinnějším způsobem vytápění je zřejmě čerpadlo získávající energii z vody, které však lze instalovat jen v lokalitě s její dostatečnou zásobou vody.
Teplovzdušné vytápění je ideální pro pasivní dřevostavbu
Tento způsob vytápění je vhodný pro pasivní dřevostavby, kde lze rozvody vzduchu souběžně využít k přenosu tepla. Výhodou teplovzdušného vytápění je schopnost reakce na změny teplot. Díky tomu jsou možné větší úspory, protože v domě lépe využijeme tepelné zisky. U teplovzdušného vytápění je třeba mnohem více než u jiných systémů zdůraznit, že je vhodné pouze pro domy s velmi nízkou tepelnou ztrátou. Vzduch totiž nemá příliš velkou schopnost vedení tepla a navíc je jeho maximální teplota z hygienických důvodů omezena na 50 °C. Při vyšší teplotě již dochází k rozkladu částic prachu, což zhoršuje kvalitu vzduchu. Ohřev vzduchu obvykle zabezpečuje teplovodní výměník propojený se systémem na ohřev teplé vody nebo elektrický ohřívač.
Solární systémy a dřevostavby
Solární energie je nevyčerpatelným avšak zatím nepříliš využívaným zdrojem. Roli v tom hraje zřejmě stále ještě poměrně vysoká pořizovací cena. Solární systémy lze ovšem instalovat na většinu staveb. Překážkou může být jedině nevhodná orientace nebo zastínění. Systémy s kapalinovými kolektory se využívají k celoroční přípravě teplé vody či k přitápění. Získanou energii je možné, podobně jako u jiných systémů, akumulovat v zásobnících. Solární systémy jsou také teplovzdušné, nehrozí u nich zamrzání a teplý vzduch lze vést přímo do místností. Pracují s nižšími teplotami, čímž roste účinnost. Nevýhodou je potřeba větších rozvodů a hluk ventilátorů.
Cestu ukazují normy
Může to znít zvláštně, ale cestu k výběru topného systému notně osvětluje tuzemská legislativa. V rámci širší problematiky navrhování a realizací staveb byl totiž českými normami nastolen způsob výstavby s malými tepelnými ztrátami a tedy i nízkými požadavky na výkon topného systému. Tím ovšem není řečeno, že máme zapomenout na vysoce výkonné systémy. Osobní preference každého z nás se jak známo vymykají jakýmkoli univerzálním řešením. Někdo tíhne ke konzervativním zdrojům, jako je plyn či elektřina, jiného oslovují zdroje obnovitelné. V každém případě bychom neměli zapomínat, že bydlení je komplexní záležitost, u které nezáleží jen na vytápění, ale také na akumulaci tepla či zajištění ohřevu teplé vody.
Tomáš Svoboda